Gabry Ponte podruhé v České republice a třetí jeho akce u nás. Tak by se jednou větou dal charakterizovat včerejší večer. Než se ale pustím do popisu samotné akce, rád bych, jak už je u mě zvykem, popsal i atmosféru kolem mě před a po akci.
Tentokrát jsem cestu do Prahy neabsolvoval sám, ale s kamarádem. Z domu jsme vyšli dost pozdě, takže nám vlak o pár minut ujel. Naštěstí jel za pár minut další, s přestupem v České Třebové. Do Prahy jsme tak dorazili jen o necelou hodinu později. Ještě před výstupem z vlaku nás nějaká paní varovala, že se v Praze hodně krade a máme si dát pozor na věci.
Po příjezdu do Prahy na nás už čekal, stejně jako loni, Pavel (Bulva). S ním jsme odjeli na Strahov, nechali si tam své věci a po chvíli vyrazili autobusem opět zpátky dolů do města.
Nápis „Karlovy Lázně“ na zdi domu, který stojí jen několik desítek metrů od Karlova mostu, na nás svítil už z dálky. Při vstupu nás bodyguard kontroloval detektorem kovu. Nějak jsem ale nepochopil význam těchto bezpečnostních opatření, neboť mu stačilo říct, že to v bundě je peněženka a mobil. „Super,“ odvětil mi, což by asi udělal i v případě, když bych dovnitř nesl časovanou nálož. Nezpochybnitelným plusem však byla šatna zdarma.
Po vstupu nás ve spodním patře zaujal nápis na digitálních obrazovkách oznamující „pivo zdarma“. Rychlostí blesku jsme se samozřejmě nahrnuli do fronty, obsluhující nám však sdělili, že nyní je tato akce ve druhém patře. Inu, přesunuli jsme se tedy do patra číslo 2 a opět se zařadili do fronty. Odtud jsme však byli přesměrováni dále, tentokrát až do nejvyššího patra. Tam už bylo podle chumlu lidí u baru poznat, že se opravdu rozdává pivo zdarma. Po zhruba deseti minutách se mi podařilo doslova vybojovat 4 kousky pro nás všechny.
„Kde jste vzali ty trika?“ promluvil na mě a kamaráda kdosi neznámý, když jsem stál dole u záchodů. „To jsem si nechal udělat,“ bleskově odpovídám. „Aha, a vy jdete předpokládám na Gabryho?“ ujišťuje se neznámý tazatel. „No jasný!“ říkám. „V pořádku, v pořádku,“ odpovídá mi a mizí kdesi v davu.
Po chvíli pobytu na Darrenu Pricovi z Underworldu (alespoň myslím, že on hrál před Gabrym) jsem se rozhodl dojít si koupit ještě jedno pivo. To víte, žízeň je žízeň. Neuposlechl jsem rady kamaráda, že to pivo je totální humus (nějak mi to při tom prvním nepřišlo), a z toho druhého mi bylo totálně špatně. Navíc jsem ještě soupeřil s Pavlovou slečnou, kdo ho bude mít rychleji vypité, což se mi stalo osudným. Po zhruba pěti krocích jsem ucítil nutkavou potřebu dostat to ze sebe ven. Ač to bylo těsně před záchody (mimochodem - byly pěkně smradlavé!), nestihl jsem to, zůstalo to na zemi před nimi. Co se dá dělat...
Ale to už se blížilo půl jedné. Za několik málo minut, které mi připadaly jako celá věčnost, se konečně za mixpultem ukázal Gabry Ponte! Prvních pár minut si vše chystal a zdálo se mi, že musí počkat než dohraje předchozí DJ.
Vůbec jsem nevěděl, kam mám jít, abych byl nejblíž. Ve 4. patře, kde hrála velmi špičkově Ladida, byl parket hned pod ní, tady však byla před mixákem ještě jakási socha a parket byl pod ním vzdálen zcela jistě víc než 2 metry (ať žije Hany Bany, kde můžu stát hned u DJe). Zůstal jsem tedy nahoře napůl z boku a napůl za Gabrym.
Ze začátku vystoupení Gabrymu nefungoval mikrofon, takže jej musel přijít nějaký technik opravit (viz fotky), ale i přesto Gabry samozřejmě předvedl opět téměř bezchybný výkon. Dokonce i „zpíval“ víc než minule. Po skončení, kdy jsem byl celkem kvalitně zpocený, Gabry ještě chvíli (ale opravdu jen chvíli) rozdával podpisy na stejné kartičky jako loni. Je na nich ještě logo radia Deejay - asi se jich potřebuje zbavit. Pak už se ani s nikým nefotil (prý proto, že jej bodyguardi vyhnali) a rychle odběhl k výtahu, kterým odjel kamsi nahoru.
Během vystoupení jsem se snažil nějak letmo seskládat playlist. Gabry hrál i celkem dost nových věcí, které můžete poslouchat v Tribe. Nezapomněl ale ani na klasiky jako „La danza delle streghe“, „Time to rock“ nebo „Geordie“.
1. Gabry Ponte - My Love
2. Madonna - Like a prayer vs. Magic Fett (Gabry Ponte Mash Up)
3. ?
4. Mo-do - Einz Swei Polizai (Molinaro Concept)
5. Gabry Ponte vs. Ricardo Cocciante - Margherita
6. Gabry Ponte - Depends On You
7. Gabry Ponte - U.N.D.E.R.G.R.O.U.N.D
8. Gabry Ponte - Geordie (Trance Remix)
9. ?
10. Gabry Ponte - La Danza Delle Streghe (Molinaro Remix)
11. Da Blitz - Movin' On (Gabry Ponte Remix)
12. Gigi D'Agostino - L'amour Toujours vs. U2 - With Or Without You
13. Gabry Ponte - The Man in the Moon (Molinaro Remix)
14. Gabry Ponte - Figli Di Pitagora
15. Gabry Ponte - Time To Rock
16. Gabry Ponte vs. DJ Maxwell - La Bambolina
17. Gabry Ponte - We Are The Champions (Campioni Del Mondo)
18. Forever Young - We Will Rock You (Gabry Ponte Remix) vs. Hocus Pocus - Bow Chi Bow (Molinaro Concept)
19. Sash - Ecuador (Dj Lhasa Remix)
20. Gabry Ponte - Geordie
21. Gabry Ponte - Geordie (London Bridge Remix)
Třetí hodina ranní se kvapem blížila a my jsme se s ochablými hlasivkami a bolavými nohami vrátili zpět do mrazivé pražské noci. Šalina (vlastně tramvaj), která jela pod Strahov, zastavovala snad každých 200 metrů a ač jsme se s ní prakticky nijak daleko nedostali, cesta s ní se mi zdála věčná, a to obzvlášť proto, že na mě při každé levotočivé zatáčce padal místní bezdomovec spící na sedadle.
Naštěstí už jen stačilo dojít pár set metrů pěšky ke kolejím a už jsem ládoval fotky z paměťovek na ftp díky vysokorychlostnímu internetu, o kterém si můžu doma nechávat jen zdát. Před námi pak bylo už jen rozloučení, krátká jízda autobusem zpět do centra a dvouhodinová „procházka“ noční Prahou.
Když jsme vystoupili z autobusu, objevily naše zraky malý obchůdek s bagetami a čerstvým pečivem. Koupil jsem si, co jsem potřeboval a počkal jsem venku na kamaráda. Tam jsem zahlédl muže, který vchází do obchodu s regulérní bouchačkou za pasem. Raději jsme rychle vypadli. Jestli je tohle v Praze normální, pak jsem rád, že jsem Brňák.
O pár minut později jsem se poprvé prošel po úplně prázdném Karlově mostě a historickém centru Prahy.
Cestou na nádraží jsme se museli jednoho Pražáka zeptat, kudy přesně se tam dostaneme. Vyzařovala z něj ochota a radost z pomoci: „No tak nádraží je přece tám, nééé?!“ zahalekal na nás typickým pražským dialektem.
Když jsme se doplácali na nádraží, zaujal mě tam dialog prodavače občerstvení s nějakou ženou. „Ty píčo zkurvená, odser už odsud, nebo vylezu ven.“ Ona mu něco odpověděla. On: „Co to meleš, kurva, za hovadiny, ty mrdko zasraná?“ Zase mu něco odpověděla. „Táhni už do prdele a neser se do cizích věcí, píčo!“ „Tak ahoj,“ zamávala na něj a nemohla si nevšimnout, jak na její debatu s prodavačem upřeně zíráme. „Nevšímejte si ho, je to blázen,“ prohodila na naši adresu a ztratila se mezi lidmi...
A jak bych to celkově shrnul? Zápory
- Absolutně nedomyšlený parket
- Když jsem přecházel mezi patry, tak jsem si občas připadal jak v Brně na Cejlu nebo Dornychu
- Nikde jsem nenašel popisky, které patro se jak jmenuje
- Odporné záchody
- Nic moc prostředí
- Jednatel klubu (ten, který je uveden v kontaktech na webu) mi už podruhé nebyl schopen zaslat pořádné informace
- Gabry Ponte
- Šatna zdarma
- A aby tu nebylo tak málo plusů, tak i to pivo zdarma
Takže snad zase za rok :).